Víte, že... (zajímavosti o voskařství)
Svíčka jako poklad: Ve středověku byly voskové svíčky velmi drahé. Používaly se hlavně v kostelech a na šlechtických sídlech. Obyčejní lidé svítili loučemi nebo lojovými svíčkami, které ale čoudily a nevábně voněly. Mít doma včelí vosk byl symbol bohatství.
Vážené řemeslo: Voskaři a svícníci (svíčkáři) byli velmi vážení občané. Často měli své vlastní cechy a jejich dílny byly přísně střežené, aby nikdo neukradl recept na správnou směs vosku a knotu.
Svíčkové hodiny: Před vynálezem mechanických hodin se používaly „časoměrné svíčky“. Měly na sobě rysky a podle toho, jak rychle vosk odtával, lidé poznali, kolik je hodin.
Vosk jako dopisní známka: Bez voskařů by neexistovaly tajné zprávy. Vosk se používal na pečetění dopisů – jen díky němu měl adresát jistotu, že psaní nikdo cizí nečetl.
Voskařství zahrnovalo tři řemesla: výrobu svíček, mýdel a perníků. Voskař, zároveň chovatel včel, používal vosk pro výrobu svíček a mýdel, med pro výrobu perníků.
U nás v Rodasu děti jen netvoří, ale stávají se součástí historie. Během exkurze se dozvědí, proč se dříve svíčkami měřil čas, jak se poznal bohatý dům podle vůně vosku a proč bylo řemeslo voskařství po staletí zahaleno tajemstvím. Spojujeme kreativitu s učením, které děti baví.